VITAMÍNY

Vitamín A (Retinol)
se nachází jen v potravinách živočišného původu.Vyskytuje se v játrech, másle i ostatních mléčných výrobcích, ve žloutku a tuku mořských ryb. Lidský organismus si umí vytvářet vitamín A i z provitamínu beta karoten. Při nedostatku vitamínu A vznikají choroby oční rohovky, šeroslepost, vysíchavost kůže, náchylnost k infekcím. Vitamín A ovlivňuje růst a vývoj dospívajících dětí.
Denní doporučená dávka vitamínu A (0,8 mg)


Vitamín B1
Vitamín B (Thiamin)
se nachází v rostliných a živočišných potravinách, i když jen v malém množství. Jeho hlavním zdrojem jsou obilniny, luštěniny, kvasnice, vnitřnosti a ryby. Nedostatek vitamínu B1 se projevuje pocitem únavy, nechutenstvím a zácpou.Jeho úplným nedostatkem vzniká těžké nervové onemocnění, tzv nemoc beri-beri. Čím je strava bohatší na sacharidy, tím více organismus vitamín B1 potřebuje, protže jeho prostřednictvím se uvolňuje ze sacharidů energie. Tento vitamín je rozpustný ve vodě a kuchyňskou úpravou se neničí. Doporučená denní dávka B1(1,4 mg) .
Vitamín B2 (Riboflavin)
se vyskytuje v kvasnicích, ve vejcíh, ve vnitřnostech, mléku, mase jatečních zvířat, v zelenině a obilných klíčkách. Najdeme ho i v lipovém květu. Jeho nedostatek způsobuje chorobné změny sliznic hltanu a hrtanu, křehkost nehtů, chudokrevnost, choroby oční sítnice, trhlinky ústních koutků. Znehodnocuje se působením světla (ztráty až 70%). Denní doporučená dávka B2 (1,6).
Vitamín B3 (Niacin)
bohatým zdrojem je celozrnná mouka, listová zelenina, houby a droždí .Hlavní funkcí niacinu je účast na získávání energie během metabolických přeměn sacharidů, tuků a bílkovin. Niacin je důležitý pro adekvátní vývoj a růst. V poslední době se dostává do popředí další funkce niacinu - ve formě nikotinamidu aktivně snižuje hladinu cholesterolu v krvi, čímž přispívá k prevenci kardiovaskulárních onemocnění. S klinickým projevem nedostatku niacinu, totiž onemocněním pelagra, se již prakticky nesetkáváme. Lehký nedostatek niacinu se projevuje mnoha nespecifickými symptomy, např. nespavostí, ztrátou chuti k jídlu, bolestivostí jazyka a sliznice ústní dutiny, atd . Denní doporučená dávka B3 PP (dospělí 10-20 mg ,u dětí od 3 do 12 let do 10 mg).
Vitamín B5 (Kyselina pantotenová)
obs. pšeničné otruby, hrách a zelenina Kyselina pantothenová (jako složka koenzymu A), hraje klíčovou roli v metabolických procesech organismu a tak se podílí na všech reakcích stavby a odbourávání buněk a tkání. Účastní se energetického využití mastných kyselin a je potřebná pro syntézu sterolů, např. cholesterolu, žlučových kyselin, provitaminu D a některých hormonů. Má význam při tvorbě protilátek a účastní se imunitních procesů. Kyselina pantothenová stimuluje obnovu kožních buněk, zklidňuje pleť a zabraňuje jejím zánětům a zarudnutí při jejím podráždění. Má také schopnost hydratovat a regenerovat narušené a poškozené vlasy. Denní doporučená dávka B5 (10-20 mg ).
Vitamín B6 (Piridoxin)
nalezneme v kvasnicích, sóji, pšeničných klíčkách, ve vnitřnostech a drůbežích játrech. Stejně jako Vitamín B2 je citlivý na světlo.Vitamin B 6 se podílí především na metabolismu aminokyselin a na uvolňování energie konverzí glykogenu na glukózu. vitamin B 6 má preventivní a podpůrný účinek při léčbě nervových onemocnění, homocysteinurie, revmatických onemocnění a premenstruačního syndromu.Denní doporučená dávka B6 (2 ,0 mg).
Vitamín B9 (Kyselina listová)
podporuje krevní tvorbu a vytváří v organismu antisklerotické látky. (Chotin) Je přítomen v v zeleném hrášku, v mladé cibulce, v zelí ,chlebě, kvasnicích a v hovězích ledvinách a játrech. Kyselina listová má důležitou roli v metabolismu aminokyselin, stavebních složek bílkovin, takže se podílí na prakticky všech růstových a vývojových procesech v organismu. Účastní se rovněž biosyntézy nukleových kyselin, molekul, které nesou genetickou informaci v buňce, a některých složek nervových tkání. Kyselina listová je také důležitá pro správný vývoj a optimální funkci nervového systému v embryonálním stádiu vývoje plodu.Nedostatek kyseliny listové v obecné populaci je poměrně častý a to i v průmyslově vyspělých zemích. Závažný je nedostatek kyseliny listové u žen fertilního věku, resp. u těhotných. Deficience tohoto vitaminu může způsobit defekt míšní trubice plodu a předčasné narození, příp. potrat. Denní doporučená dávka B9 dospělé a mladistvé = 150-200 mikrogramů ,děti ve věku 7-10 let = 100 mikrogramů, 4-6 let = 75 mikrogramů, 1-3 roků = 25-50 mikrogramů .
Vitamín B12 (Kyanokobalamin)
je nezbytný k tvorbě červených krvinek. zdrojem vitaminu B 12 jsou pouze živočišné produkty, zejména vnitřnosti (játra, ledviny, srdce a mozek), mezi další zdroje patří ryby, vejce a mléčné produkty. Nedostatek vitaminu B 12 je vzácný. Setkáváme se s ním ale u veganů, lidí, kteří vyloučili ze své stravy veškeré živočišné produkty. U dětí, kojených veganskými matkami, se mohou v prvním roce života projevit neurologické a hematologické poruchy. Zvýšené množství vitaminu B 12 je doporučováno pro těhotné a kojící ženy. Denní doporučená dávka B12 (0,001 mg).
Vitamín PP (Nikotinamid)
se obyčejně vyskytuje společně s ostatními vitamíny B. je to vlastně KYSELINA NIKOTINOVÁ, která chrání před kožní nemocí zvanou PELAGRA. Vznikají při ní změny kůže, na zažívacím ústrojí i na nervovém systému. Je v potravinách rostliného i živočišného původu.


Vitamín C (Kyselina skorbová)
je jedním z nejdůležitějších vitamínů.Dobře se rozpouští ve vodě.nejvíce vitamínu C je v čerstvých potravinách, v zelenině, ovoci a v bramborách.Vitamín C zvyšuje odolnost organismu proti infekčním chorobám. Podporuje hojení ran a má ochranný vliv na sliznici trávicího ústrojí.Z dlouho trvajícího nedostatku Vitamínu C vzniká těžké onemocnění, tzv. skorbut (kurděje), jež se však u nás již nevyskytuje.Přesto se však zejména na jaře a v zimě setkáváme s nedostatkem vitamínu C, a to proto, že čerstvých jeho zdrojů je málo a skladované potraviny mnoho vitamínů z původního obsahu ztratily. V tomto obdbí se byčejně objevuje známá jarní únava a hromadný výskyt nemocí horních cest dýchacích . Jarní únava se projevuje malátností, ospalostí a nízkou výkonností . Trpí-li organismus nedostatkem vitamínu C je obtížné léčit i běžná lehká onemocnění.
Doporučená denní dávka vitamínu C
Dospělé je 50 až 90 mg, pro mladistvé 70 až 90 mg.


Vitamín D (Ergokalciferol)
Vitamín D je v přírodě málo rozšířený, ale jeho provitamíny, vytvářejí se pod kůží těla prostřednictvím ultrafialového záření, jsou hojně zastoupené v rostlinách. Volný vitamín D obsahují houby, kvasnice, rajčata, kakao, kokos a datle. Vyskytuje se i v mléku, rybím tuku a ve vejcích. Vitamín D je pro lidský organismus nenahrditelný, podporuje stavbu kostry, regujuje výměnu fosforu a vápníku v kostech, čímž se zabespečuje správný vývoj a růst dětské kostry a zubů. Nedostatek vitamínu D způsobuje změny a často až deformace páteře, pánve a končetin. Jeho výhodou je že se původní hodnota kuchyňskou úpravou neztrácí.
Doporučená denní dávka vitamínu D
Denní potřeba vitaminu D u dospělého člověka je okolo 800 m.j. (20 mikrogramů), u dětí 200-400 m.j. (m.j. = mezinárodní jednotka). Pro preventivní podávání se doporučují dávky 400m.j. denně nebo 10 - 12 mikrogramů denně. Při prokázaném výrazném nedostatku vitaminu D je nutno léčebně podávat farmakologické dávky 1 mg, čili 40 000 IU. denně pod lékařským dozorem.


Vitamín E (Tokoferol)
se v malém množství vyskytuje v obilních klíčcích, v rosliných olejích, ve žloudku, v sádle, ve vnitřnostech, v mase, a mléce. přímo působí na růst, podporuje hojení ran a jeho nedostatek snižuje plodnost. Regujuje i přeměnu tuků a sacharidů zejména při svalové činnosti. Vitamín E se ničí oxidací a působením světla se rozkládá.
Doporučená denní dávka vitamínu E
Za doporučený minimální denní příjem se považuje 10-20 mg vitamínu E. Terapeuticky je však obvyklá denní dávka pro dospělé jedince vyšší 200-400 mg vitaminu E. U dětí je perorální dávka 5-10 mg denně, je však lépe podávání vitaminu E u dětí nad 3 let věku konzultovat s lékařem. Dávkování v těhotenství a v období kojení určuje lékař.


Vitamín H (Biotin)
je kyselina odvozená od derivátu imidazolylpentanové kyseliny, která patří do skupiny tzv. vitagenů. Biotin funguje v organismu jako přenašeč tzv. aktivní kyseliny uhličité. Používá se k léčbě jeho nedostatku v těle, který se projevuje především kožními příznaky spojenými se zánětem kůže, zánětem očních spojivek, zvýšenou citlivostí, zvýšeným výtokem kožního mazu především u dětí, dále únavou, svalovými bolestmi a svalovou ochablostí. Používá se také jako doplněk celkové výživy.
Doporučená denní dávka vitamínu H
Denní potřeba biotinu je 150-300 mikrogramů je zcela dostačující.


Vitamín K (Fytomenadion)
se vyskytuje ve špenátě, hlávkovém zelí, ve vepřových játrech, v rajčatech, v šípkách, v mrkvi a červené řepě.jeho nedostatek snižuje sraženlivost krve po zraněních. Používá se při nedostatku vitaminu K vlivem jeho špatného vstřebávání z potravy nebo při nedostatečné výživě. Hlavní užití vitaminu K je při profylaxi nebo léčbě poruch krevní srážlivosti, u nemocných se špatným příjmem tuku, při zamezení odtoku žluče nebo při onemocnění jater. Lze ho použít jako protijedu u lidí, kteří byli předávkováni perorálně používanými protisrážlivými přípravky. Vitamin K se podává také při dlouhodobé terapii léků ze skupiny antibiotik, sulfonamidů, léků s obsahem kyseliny salicylové a jejích derivátů.
Doporučená denní dávka vitamínu K
Denní potřeba vtamínu K je nízká, není přesně stanovena a odhaduje se na 30 mikrogramů/kg, u kojenců stačí 10 mikrogramů/kg k zábraně snížené hladiny protrombinu v krvi. V lehkých případech krvácení se podává vitamín K dospělým perorálně denně v dávce 5-15 mg, dětem mladším 1 roku 2-3 mg denně, dětem ve věku 1-6 let 3-5 mg denně, ve věku 6-15 let 5-10 mg denně. Maximální denní dávka by neměla být vyšší než 40 mg u dospělého jedince. Denní preventivní dávky vitaminu K užívaného spolu s jinými vitaminy v multivitaminových směsích jsou mnohem nižší.